Římskokatolická farnost Švihov
Komenského 92
340 12 Švihov
tel. | +420 / 376 393 218 +420 / 732 540 052 |
E-mail:
farnostsvihov@ email.cz
www:
www.farnostsvihov.estranky.cz
Muzeum Jos. Dobrovského
U Černínského zámku 1
33901 Chudenice
tel. | 376 398 100 724 007 576 |
Historickému centru Chudenic dominuje gotický farní kostel svatého Jana Křtitele. Podle nápisu na stěně kostela jej v roce 1200 založil Drslav, bratr Czernina a Břetislava z Chudenic. První dochovaná písemná zpráva o Chudenicích však pochází až z roku 1291 a kostel byl zřejmě založen po postavení sousední tvrze – rodového sídla Czerninů (Starý zámek).
Jádro dnešního kostela pochází z druhé poloviny 14. století a již v roce 1355 je připomínán jako kostel farní. V roce 1378 je uváděn plebánem Přibík Pulkava z Hradenína, známý kronikář císaře Karla IV. Ten zemřel roku 1380 v Chudenicích a je v kostele pochován. Z renesančního rozšíření je významná přístavba sakristie v první polovině 16. století a v roce 1660 přístavba věže se zvonicí, která teprve v pozdějším období získala charakteristickou cibulovitou báň. V roce 1810 byla vystavěna kobka před sakristií a oratoř na jižní straně. Koncem 19. století byla kamenná dlažba nahrazena litým terasem od italských řemeslníků a dřevěná šindelová krytina pálenou taškou.
V roce 1906 byl chrám povýšen na děkanství, o šest let později byl zvelebován interiér – obnovuje se chór a osazují se nové varhany. Cenné deskové obrazy chudenického oltáře byly průběžně restaurovány. Poslední oprava vnitřních prostor byla provedena včetně nového elektrického vedení v roce 1983. Do konce 18. století byl kolem kostela hřbitov ohraničený kamennou zdí. Na základě dekretů císaře Josefa II. byl zrušen a nový byl založen při barokní kapli sv. Anny jihozápadně od centra.
Kostel sv. Jana Křtitele je jednolodní stavba s hranolovou věží v západním průčelí, pětibokým presbytářem na východní straně a se sakristií a předsíní na severní straně. Podvěžní vstupní prostor je sklenut křížovou hřebínkovou klenbou, vstupní portál je hrotitý s profilovaným ostěním. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou na kružbových konzolách s maskarony. Hrotitá okna jsou zakončena kružbami doplněnými v 19. století. Při jižní straně presbytáře je oratoř a při severní stěně sakristie sklenutá valenou klenbou.
Ve stavebně nejstarší části dominuje triumfální kamenný oblouk s gotickými malbami z poloviny 14. století, které se nalézají i pod přemalbami stěn, zejména v presbytáři. Na téměř celé ploše oblouku jsou figurální malby v okrouhlých polích. Středověkým stylizovaným rukopisem jsou zobrazeny ženské postavy (světice) a muži ve zbroji – podle heraldiky a lemujícího textu předci Czerninského rodu. Na severní stěně se nalézá fragment testamentu Heřmana Czernina z Chudenic z roku 1650, pořízený zde pro paměť budoucím pokolením.
V presbytáři jsou také vymalovány erby
s bohatými famfrnochy ze 16. století. Vlevo je starší podoba erbu Czerninů,
vedle erby Kateřiny z Vopisku a Elišky z Opálky. Rákosový strop lodi
obdélníkového tvaru je pokryt freskou od V. Kaplánka z Domažlic z roku 1759.
Malba představuje výjevy ze života sv. Jana Křtitele kolem apotheosy téhož
světce. Při severní stěně je před pozadím freskové iluzivní malby osazeno
dřevěné sousoší Kalvárie z roku 1759, od stejného sochaře je polychromovaná
plastika sv. Jana Nepomuckého.
Pseudogotický hlavní oltář vznikl v roce 1871 podle návrhu pražského malíře
Bedřicha Wachsmana, který je i autorem návrhů bočních oltářů, osazených v roce
1888 namísto původních barokních. Řezbářem oltářů byl J. Krejčík z Prahy a
obrazy pocházejí od Bedřicha Kamarýty, faráře z Deštné. Rok poté byla
instalována malovaná novogotická okna. Ze zařízení kostela je pozoruhodná kamenná
křtitelnice ze 17. století ve tvaru rýhované polokoule na kuželovitém dříku a
masivní dřevěná okovaná kasa.
Nejvýznamnější památkou kostela značné
umělecké a kulturní hodnoty je původní pozdně gotická třídílná archa s predelou
z počátku 16. století. Objednatelem tohoto díla byl královský hodnostář Vilém
Czernin z Chudenic a jeho bratr Jan, pravděpodobně u pražského malíře
Šimona Lába, domnělého domácího umělce Czerninů, který v malostranském domě
Viléma Czernina učinil roku 1512 závěť.
Na rubu archy jsou vyobrazeni čtoucí
sv. Ondřej a apoštol Jakub s klečícím donátorem z rodu Czerninů. V
presbytáři je umístěna malba na plátně „Oplakávání Krista“ z konce 15.
století – střední obraz zavíracího oltáře z hradní švihovské kaple. Němými
svědky minulosti kostela jsou v hladkých stěnách rozmístěné náhrobní desky s
reliéfy a z části setřenými texty.
Mezi postranními oltáři byl při opravě
dlažby vyňat pískovcový kámen Humprechta Czernina z Chudenic z roku 1601 a
umístěn ve stěně v presbytáři, vchod do hrobky rodu Czerninů byl zazděn a
překryt novou podlahou. Nejstarší je ale dvojitý žulový náhrobník z roku 1598 ve
zdivu pod kruchtou, patřící Jakubovi staršímu Vřesovci z Vřesova a na
Košenicích a jeho manželce Voršile Vřesové z Janovic. Další dva náhrobní kameny
pocházejí z roku 1729 a 1749. První připomíná Paula Christopha Webera a
druhý vrchního chudenického panství Josefa Brettschneidera.