KOSTEL SV. JANA KŘTITELE, CHUDENICE : O KOSTELE, HISTORIE

Cesta: www.kostelchudenice.cz > O kostele, historie

Kontakty

Římskokatolická farnost Švihov
Komenského 92
340 12 Švihov

tel.+420 / 376 393 218
+420 / 732 540 052


E-mail:

farnostsvihov@ email.cz
www:
www.farnostsvihov.estranky.cz


Muzeum Jos. Dobrovského
U Černínského zámku 1
33901 Chudenice

tel. 376 398 100
724 007 576

StaryZamekChudenice@email.cz

Doporučujeme


O kostele, historie

Historickému centru Chudenic dominuje gotický farní kostel svatého Jana Křtitele. Podle nápisu na stěně kostela jej v roce 1200 založil Drslav, bratr Czernina a Břetislava z Chudenic. První dochovaná písemná zpráva o Chudenicích však pochází až z roku 1291 a kostel byl zřejmě založen po postavení sousední tvrze – rodového sídla Czerninů (Starý zámek).

Jádro dnešního kostela pochází z druhé poloviny 14. století a již v roce 1355 je připomínán jako kostel farní. V roce 1378 je uváděn plebánem Přibík Pulkava z Hradenína, známý kronikář císaře Karla IV. Ten zemřel roku 1380 v Chudenicích a je v kostele pochován. Z renesančního rozšíření je významná přístavba sakristie v první polovině 16. století a v roce 1660 přístavba věže se zvonicí, která teprve v pozdějším období získala charakteristickou cibulovitou báň. V roce 1810 byla vystavěna kobka před sakristií a oratoř na jižní straně. Koncem 19. století byla kamenná dlažba nahrazena litým terasem od italských řemeslníků a dřevěná šindelová krytina pálenou taškou.

 V roce 1906 byl chrám povýšen na děkanství, o šest let později byl zvelebován interiér – obnovuje se chór a osazují se nové varhany. Cenné deskové obrazy chudenického oltáře byly průběžně restaurovány. Poslední oprava vnitřních prostor byla provedena včetně nového elektrického vedení v roce 1983. Do konce 18. století byl kolem kostela hřbitov ohraničený kamennou zdí. Na základě dekretů císaře Josefa II. byl zrušen a nový byl založen při barokní kapli sv. Anny jihozápadně od centra.

Kostel sv. Jana Křtitele je jednolodní stavba s hranolovou věží v západním průčelí, pětibokým presbytářem na východní straně a se sakristií a předsíní na severní straně. Podvěžní vstupní prostor je sklenut křížovou hřebínkovou klenbou, vstupní portál je hrotitý s profilovaným ostěním. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut křížovou žebrovou klenbou na kružbových konzolách s maskarony. Hrotitá okna jsou zakončena kružbami doplněnými v 19. století. Při jižní straně presbytáře je oratoř a při severní stěně sakristie sklenutá valenou klenbou.

Ve stavebně nejstarší části dominuje triumfální kamenný oblouk s gotickými malbami z poloviny 14. století, které se nalézají i pod přemalbami stěn, zejména v presbytáři. Na téměř celé ploše oblouku jsou figurální malby v okrouhlých polích. Středověkým stylizovaným rukopisem jsou zobrazeny ženské postavy (světice) a muži ve zbroji – podle heraldiky a lemujícího textu předci Czerninského rodu. Na severní stěně se nalézá fragment testamentu Heřmana Czernina z Chudenic z roku 1650, pořízený zde pro paměť budoucím pokolením.

V presbytáři jsou také vymalovány erby s bohatými famfrnochy ze 16. století. Vlevo je starší podoba erbu Czerninů, vedle erby Kateřiny z Vopisku a Elišky z Opálky. Rákosový strop lodi obdélníkového tvaru je pokryt freskou od V. Kaplánka z Domažlic z roku 1759. Malba představuje výjevy ze života sv. Jana Křtitele kolem apotheosy téhož světce. Při severní stěně je před pozadím freskové iluzivní malby osazeno dřevěné sousoší Kalvárie z roku 1759, od stejného sochaře je polychromovaná plastika sv. Jana Nepomuckého.

Pseudogotický hlavní oltář vznikl v roce 1871 podle návrhu pražského malíře Bedřicha Wachsmana, který je i autorem návrhů bočních oltářů, osazených v roce 1888 namísto původních barokních. Řezbářem oltářů byl J. Krejčík z Prahy a obrazy pocházejí od Bedřicha Kamarýty, faráře z Deštné. Rok poté byla instalována malovaná novogotická okna. Ze zařízení kostela je pozoruhodná kamenná křtitelnice ze 17. století ve tvaru rýhované polokoule na kuželovitém dříku a masivní dřevěná okovaná kasa.

Nejvýznamnější památkou kostela značné umělecké a kulturní hodnoty je původní pozdně gotická třídílná archa s predelou z počátku 16. století. Objednatelem tohoto díla byl královský hodnostář Vilém Czernin z Chudenic a jeho bratr Jan, pravděpodobně u pražského malíře Šimona Lába, domnělého domácího umělce Czerninů, který v malostranském domě Viléma Czernina učinil roku 1512 závěť.

Na rubu archy jsou vyobrazeni čtoucí sv. Ondřej a apoštol Jakub s klečícím donátorem z rodu Czerninů. V presbytáři je umístěna malba na plátně „Oplakávání Krista“ z konce 15. století – střední obraz zavíracího oltáře z hradní švihovské kaple. Němými svědky minulosti kostela jsou v hladkých stěnách rozmístěné náhrobní desky s reliéfy a z části setřenými texty.

Mezi postranními oltáři byl při opravě dlažby vyňat pískovcový kámen Humprechta Czernina z Chudenic z roku 1601 a umístěn ve stěně v presbytáři, vchod do hrobky rodu Czerninů byl zazděn a překryt novou podlahou. Nejstarší je ale dvojitý žulový náhrobník z roku 1598 ve zdivu pod kruchtou, patřící Jakubovi staršímu Vřesovci z Vřesova a na Košenicích a jeho manželce Voršile Vřesové z Janovic. Další dva náhrobní kameny pocházejí z roku 1729 a 1749. První připomíná Paula Christopha Webera a druhý vrchního chudenického panství Josefa Brettschneidera.

Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ